Skladování potravin ovlivňuje jejich kvalitu

Předtím, než se potraviny dostanou na pulty obchodů, urazí dlouhou cestu. Jejich kvalitu přitom zásadně ovlivňuje především vhodný způsob skladování. Pokud se zásady hygienické nezávadnosti potravin nedodrží, vzniknou nepříjemnosti jak na straně zákazníka, tak na straně prodejce a dodavatele. Přečtěte si, jaká jsou základní pravidla bezpečného skladování plodin i hlavní parametry skladovacích hal.

Podle Světové zdravotnické organizace zemře každoročně po požití zdravotně závadného jídla až 2,2 milionu lidí. Zkažené a špatně skladované potraviny způsobují nejčastěji průjmová onemocnění, která vedou k dehydrataci organismu nebo selhání ledvin či jater. Řešení tohoto problému však není jednoduché. Každá plodina totiž vyžaduje svůj vlastní styl zacházení a neexistují tak univerzálně platná pravidla správného skladování. Roli hraje především teplota, vlhkost, délka uskladnění a proudění vzduchu.

Před vnějšími vlivy potraviny nejlépe ochrání ocelové budovy

Pro zajištění optimálních podmínek se v oblasti skladování potravin často využívá předností montovaných ocelových hal. Jejich konstrukce totiž nejlépe chrání zboží před nepříznivými vlivy počasí. Okna těchto staveb jsou rozmístěna tak, aby na plodiny nedopadalo přímé sluneční záření. Jejich součástí jsou také ochranné sítě proti hmyzu a ptactvu. Prostor ocelových hal též bývá speciálně rozdělen, aby se zajistila dostatečná cirkulace vzduchu a zabránilo se množení plísní a škůdců.

Maso se skladuje odděleně, bylinky v temnu

Například při skladování zemědělských plodin je potřeba zajistit čisté, suché, snadno větratelné a zároveň izolované prostředí. Obiloviny a luštěniny lze skladovat dlouhodobě, naopak olejniny, jeteloviny a hlíznaté či bulevnaté okopaniny umožňují jen krátkodobé uskladnění. Pokud je potřeba je skladovat déle, musejí být zakonzervovány. Pro bylinky a léčivé rostliny je ideální temné prostředí s nižší teplotou a omezeným přísunem vzduchu. Co se týče masa, to by mělo být uloženo v chladírenském zařízení, samostatně, ve vhodném obalu a v dostatečné vzdálenosti od ostatních potravin. U nesourodého zboží totiž hrozí, že se vzájemně kontaminuje a neudrží se pro něj optimální teplota.

Těstoviny postačí uchovávat v 10 °C, čerstvé maso v 7 °C

Právě vyhovující teplota bývá často alfou a omegou správného skladování. Distributorské sklady proto bývají rozdělené do několika sektorů pro jednotlivé druhy potravin. Zatímco mouka, cukr, rýže, těstoviny a káva s čajem vyžadují suché prostředí s teplotou 10 až 15 °C, zelenina a ovoce se skladuje v 6 až 10 °C v chladných skladech, které jsou vlhčí. Rozdíl často panuje i mezi jednodruhovými potravinami. Typickým příkladem je maso. Zatímco čerstvé maso je ideální skladovat do 7 °C, drůbeží se uchovává do teploty 4 °C, mleté zase do maximální teploty 2 °C.

Nejrychleji se ze skladů musí expedovat maso a mléčné produkty

Rozhodující je rovněž délka uskladnění. Maso a masné výrobky vydrží maximálně 3 dny, mléčné produkty 2 dny, máslo týden a vejce 14 dní. Mléčné výrobky se navíc skladují ve speciálních uzavřených nádobách vybavených chladicími kruhy, které jsou náhradním zdrojem energie, pokud by došlo k výpadku elektrického proudu ve skladu. Nejdéle vydrží uskladněné mrazírenské výrobky a suché potraviny, ty si při správném mikroklimatu udrží kvalitu i po několik týdnů.

Ovoce vyžaduje při skladování speciální péči

Samostatnou kapitolou je skladování exotického ovoce. Ovoce dovezené z tropů vyžaduje dobře větratelné, vlhké a chladnější prostředí. Vlhkost vzduchu by se v tomto místě měla pohybovat až kolem 80 %. Dbát je potřeba rovněž na správné uložení ovoce, které by se mělo skladovat pouze v jedné vrstvě a nesmí se vzájemně dotýkat. Prostor mezi jednotlivými kusy by navíc měl být alespoň 5 centimetrů. Optimální teplota pro skladování exotického ovoce je 8 až 15 °C. Zajímavostí je, že citrusy tak chladné prostředí nevyžadují a lépe se jim daří při pokojové teplotě. Speciální péči pak vyžadují banány. Ty by měly být skladovány v atmosféře s etylénem, aby pomalu dozrávaly, protože se sklízejí ještě nezralé. U typicky českého ovoce – hroznového vína – se pak doporučuje namočit stopky do nádobky s vodou, aby vydrželo déle čerstvé a šťavnaté.