Památník Tomáše Bati patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu. Klíčovými materiály jsou ocel, beton a sklo

Zlín je město spojované se jménem Tomáše Bati, ale také s propracovanou architekturou. Kromě známého mrakodrapu řadíme k takzvané baťovské architektuře také památník, který byl otevřen v roce 1933, rok po tragické smrti slavného podnikatele. Byl vytvořen ve zcela ojedinělých historických souvislostech prudkého rozvoje moderního Zlína a v prvních deseti letech jej navštívilo zhruba 1,5 miliónu osob.

Památník je nejhodnotnějším objektem zlínského konstruktivismu a moderní parafrází staveb vrcholné gotiky. Budovu navrhl architekt František Lýdie Gahura. Zajímavé je, že redukoval stavbu na tři základní materiály – beton, ocel a sklo. Ty měly symbolicky vyjadřovat vlastnosti Tomáše Bati: velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus a prostotu.

Architekt se držel magického čísla tři

Trojku a její násobky Gahura promítl v celé stavbě. Památník je třípodlažní, kratší průčelí jsou trojosá, delší dvojnásobná – šestiosá –, půdorys druhého podlaží je rozdělen na dvě části po třech polích. Architektura se tedy skládá ze dvou čtverců obsahujících třikrát tři moduly. Každý modul skleněného pláště pak člení šest vertikálních a devět horizontálních polí, a dokonce i ventilačních klapek měl každý z modulů po šesti.

Stavba vyniká celoproskleným pláštěm umístěným na nosné ocelové konstrukci. Aby v exteriérových pohledech nebyly vidět vodorovné železobetonové stropní konstrukce (typické u všech baťovských budov), vysunul Gahura sloupy před fasádu. Podobně postupoval u ocelových rámů zasklení, kde nahradil jejich vodorovné části pouze tenkými pásky, které oddělují jednotlivá skla. Jde o řešení podobné katedrálním a vitrážovým oknům.

Nedávná obnova památníku

Svému poslání přestal památník sloužit v listopadu roku 1944, kdy byl při válečném bombardování Zlína silně poškozen skleněný plášť. V roce 2006 byla svolána odborná konference, na které se její členové shodli na cíli navrátit památníku jeho původní podobu a ideovou funkci.

Náročná realizace obnovy probíhala v letech 2016–2019, v tomto období také vznikla monumentální replika letounu Junkers F 13, v němž Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul krátce po startu z nedalekých Otrokovic při plánované letecké pracovní cestě do švýcarského Möhlinu. Vrchol Gahurovy urbanistické tvorby tak znovu otevřel své dveře veřejnosti a dnes je možná jeho návštěva včetně komentované prohlídky.