Ocelová konstrukce v zoo? Stezka korunami stromů slouží lidem i primátům
Veřejný prostor je plný zajímavých, estetických a funkčních projektů, které si za hlavní materiál zvolily ocel. Jedním z takových výtvorů je i v prestižní soutěži oceněná Michael and Quirsis Riney Primate Canopy Trails, ocelová „stezka“, která návštěvníky provádí zoologickou venkovní expozicí. Jejím tvůrcům se i s pomocí precizní ruční práce a vhodně vybraného druhu oceli podařilo konstrukci dokonale sladit s jejím přírodním okolím.
Ocelové konstrukce a příroda se proti sobě často staví jako protiklady. Jak ale ukazuje řada fascinujících světových projektů, ocel je materiálem, který v rukou šikovných architektů či designérů přírodní scenérie nenaruší, ale naopak vhodně doplní.
Příkladem takové konstrukce je i Michael and Quirsis Riney Primate Canopy Trails. Tato ocelová stezka korunami stromů je součástí expozice primátů v americké Saint Luis Zoo a je fascinujícím dokladem, jak lze člověkem vytvořená stavební díla propojit s živými stromy a dalšími přírodními prvky.
Za svou práci s nelakovanou povětrnostně odolnou ocelí a také precizní – z velké části ruční – zpracování získal projekt ocenění za zásluhy v prestižní soutěži IDEAS2 v kategorii Sochy, umělecké objekty, ostatní stavby. Soutěž pořádá Americký institut pro ocelové konstrukce (American Institute of Steel Constructions, AISC) a ocenění IDEAS2 patří mezi nejvyšší ocenění udělovaná v rámci ocelářského průmyslu.
Stezka umožňuje návštěvníkům užít si zážitek procházky v korunách stromů po vyvýšené klikatící se ocelové promenádě, která se vine celou venkovní expozicí obývanou různými druhy opic a lemurů. Ocelové konstrukce se prolínají s živými stromy a vytvářejí tak prostředí, kde se průmyslová ocel dokonale snoubí s přírodou. A neslouží pouze lidem – kromě samotné návštěvnické stezky totiž projekt zahrnuje i prvky pro aktivity zvířat, od „umělých“ ocelových stromů a dalších šplhacích konstrukcí přes platformy umístěné v korunách až po přístřešky, v nichž primáti najdou úkryt a stín.
Vzhledem k nutnosti přizpůsobit konstrukci stezky a ostatních prvků stromům a dalším přírodním útvarům tvořícím prostor expozice se stavba neobešla bez složitých propočtů, precizního tvarování prefabrikovaných ocelových dílů a velkého podílu ruční práce. „Vzhledem k tomu, jak se tato stezka jako dlouhý had táhne po expozici, nahoru a dolů, téměř jako horská dráha, si nemyslím, že by tento projekt mohl být realizován jinak než s využitím oceli. Způsob, jakým jsou ocelové prvky vklíněny mezi stromy, působí téměř přirozeně. A díky nelakované povětrnostně odolné oceli se svým okolím perfektně splývá,“ okomentoval projekt Mark Trimble, jeden z porotců soutěže a senior viceprezident AISC.