Ocel vyniká tvarovou flexibilitou. Při správné údržbě se lze vyhnout korozi a prodloužit životnost stavby

Při každé výstavbě projektu hraje klíčovou roli volba správného stavebního materiálu. Zatímco pro ocel je typická rozměrová i tvarová flexibilita, dřevo a beton jsou mnohdy stabilnějším a odolnějším stavebním materiálem. Celkový výběr materiálu závisí na konkrétních potřebách projektu a prioritách v oblasti udržitelnosti, trvanlivosti a finanční efektivity.

Hlavním faktorem při volbě stavebního materiálu bývá jeho trvanlivost. Na ocel se často pohlíží jako na materiál, u něhož hrozí vysoké riziko koroze. Montované haly ale dokážou skvěle odolávat vlhkosti a dalším korozivním vlivům, pokud se jim dostává pravidelné údržby. V takovém případě lze i u oceli dosáhnout dlouhé životnosti jako u dřeva nebo například betonu. Ani tyto tradiční materiály však nejsou bezchybné. Dřevostavby ohrožují škůdci nebo vlhkost, beton je zase náchylný k prasklinám.

Zásadním a mnohdy i rozhodujícím faktorem je také plánovaná velikost haly. Od ní se odvíjí to, jak stavba vyjde finančně. V momentě, kdy má dosáhnout větších rozměrů, se vyplatí investovat do montované ocelové haly. Ta totiž nabízí nižší náklady na výstavbu a rychlejší návratnost investic. Dřevo a beton mohou být na začátku nákladnější, ale nabízejí možnosti dlouhodobých úspor. Na druhou stranu však nejsou tak variabilní na budoucí úpravy jako právě ocel.

Ocel se často označuje jako flexibilní materiál. Uožňuje stavět efektivní konstrukce vhodné pro jakékoliv odvětví, a navíc velice rychle. Proto jsou montované haly z ocele hojně využívány právě v průmyslu. Na jejich výstavbu se zaměřuje třeba společnost Borga. Její klienti sázejí na rychlost sestavení budovy, ale především pak na variabilitu následných úprav. Ocelové haly totiž vynikají tím, že je možné je kdykoliv přestavět, třeba když se změní funkce stavby nebo je potřea ji kvůli rozšíření výroby zvětšit.