Historie chovu skotu: Od pastevectví k modernímu kravínu

Kořeny chovu dobytka sahají tisíce let před začátek našeho letopočtu. Od té doby prošlo toto odvětví značným vývojem a dodnes patří mezi stěžejní pilíře zemědělství. Seznamte se s vynálezy a pokrokem, které do chovu skotu vnesly jednotlivé etapy historie.

Pastevectví bylo populární až do středověku

V prehistorických dobách se lidé živili lovem divokých zvířat, tedy i skotu v mnoha podobách. Nejstarší nástěnné malby v jeskyních, například v Lascaux ve Francii, zobrazují lov zubrů, předchůdců dnes domestikovaného dobytka. Přibližně 8 tisíc let před naším letopočtem si začali lidé skot ochočovat. Domestikace tehdy probíhala dvojím způsobem. V Evropě se choval tur domácí, v jihovýchodní Asii a Africe zase plemeno skotu zebu.

První domestikovaný dobytek se choval na pastvinách. Pastevectví tak patří mezi jedno z nejstarších povolání. Jeho kořeny spadají do 5. tisíciletí před naším letopočtem. V případě skotu se pastevectví jako hlavní chovatelská metoda drželo na špici až do středověku. V ojedinělejších případech a specifických podmínkách se skot choval venku až do první světové války. Některá zemědělská družstva zaměřená na alternativní chov a biozemědělství v něm dokonce pokračují dodnes.

Od 17. století došlo ke křížení a šlechtění plemen

Zprvu se skot choval kočovným způsobem. Poté, co se lidé naučili obdělávat půdu, hospodářská zvířata přesunuli do ohrad a později do chlévů. V novověku se rolníci začali soustředit na větší efektivitu chovu. 17. století se neslo ve znamení snahy chovat plemena s vyšší užitkovostí, a proto se na evropské šlechtické velkostatky začal dovážet skot z alpských oblastí Bavorska, Švýcarska a Holandska.

Tato plemena však byla velmi náročná na podmínky výživy a prostředí, a tak postupně docházelo ke křížení s běžnými domácími plemeny. Ke křížení a šlechtění se v největší míře přistupovalo hlavně v 19. století. V té době se totiž v Evropě razantně zvýšil počet obyvatel, což zvýšilo i poptávku po potravinách a živočišných produktech.

Industrializace přinesla do zemědělství nové chovatelské postupy a moderní kravíny

O století později nastala industrializace zemědělství. Chovy se rozšiřovaly, začaly se zavádět nové chemické a genetické technologie. Provozy se také mechanizovaly. Po 2. světové válce a komunistickém převratu vznikala jednotná zemědělská družstva, takzvaná JZD, kterým předcházela kolektivizace soukromých podniků na státní. Praxe JZD u nás skončila po zániku socialismu. Po roce 1989 docházelo k modernizaci chovu skotu, kdy se sice snižovaly stavy, ale naopak se začala zvyšovat dojivost mléka. Toto období dalo vzniknout též typickým zemědělským stavbám, které měly podlouhlý půdorys a byly zděné.

Stavební i technologickou inovací prochází chov dobytka dodnes. Skot se stále častěji chová v moderních kravínech, které už netvoří masivní zděné budovy, ale montované ocelové haly. Ty jsou vybaveny řadou vyspělých zemědělských technologií, například hydraulickými mosty pro krmení či zastýlacími zařízeními, díky nimž se zvyšuje úroveň i konkurenceschopnost zemědělské výroby. Chovy jsou tak dnes pohodlnější, efektivnější, zvířata žijí ve větší pohodě.